Před třemi lety bylo tatínkovi 89. Vytáhli jsme ho s manželem na Kristýnu. To je krásná vodní nádrž u Hrádku nad Nisou, blízko Žitavy. Tatínek statečně šel do plavek a kus pěkně plaval, já vlevo, Kája vpravo, a celkem zbytečně, šlo mu to totiž výborně. Tehdy jsme si říkali, tak, a to bylo naposled. Výlet jsme završili na terásce....

Nejsem žádný sportovec, nikdy jsem nebyla. Ale z rozumu, který mi říká, hýbej se, jsem si našla tři celoroční sporty a jeden zimní (lyže - skončily po úraze):

Když jsem po úraze kolene odložila berle a kulhala jsem a ploužila se po okolí domova, sousedka, masérka, mi radila, nechte tomu tři roky...
A tak už uplynuly tři roky od artoskopie, kdy mi ortopéd odstranil z kolene zbytky potrhaného vazu, jež totálně bránily ohybu (tzv. Kyklopův syndrom), a očistil mi v koleni poraněné menisky. Takže se ohlížím...

Není. Samozřejmě. Ale zajímá mne naopak pravda O VÍNĚ. Tu taky neznám, ale napíšu pár svých osobních postřehů a zjištění od vědců a lékařů o prospěšnosti a škodlivosti vína. Není tu tedy návod, zda pít či nepít, ale jen moje osobní zpověď.

V dnešní době bychom pěkně pověděli, že jsme navštívili zubního lékaře, nebo - častěji a jednodušeji - byli jsme u zubaře.

Co je podstatné pro přežití? Pro hodnotné (pře)žití?

Současná doba mění hodnoty. Pokud ty staré nějak nevoní, ejhle, to by nebyl Čech, aby jim nedal nové pojmenování. Takové, které se zdají pěknější, nebo dokonce správné!

Jak prosté.
Sedím, sedím, sedím... sedíme a sedíte, pořád dokola. Kolik hodin denně?

Doba bez dětí v domácnosti (to je teď)

Kadeřnice se mnou sdílela názor, že vlasy je to první, čeho se tělo zbavuje, má-li nějaký problém. Že neví proč, ale je to tak. A já vím proč, protože vlasy jsou něco, co vlastně k životu nepotřebujeme....
(To je s nadsázkou, jistě, vlasy potřebujeme, pojí nás s okolím, s minulostí...)

Psal se rok 2018, a při lyžovačce v Alpách se to stalo. Spadla jsem (jako už mnohokrát předtím), ovšem s následkem brutálně poškozeného kolena. Dva přetržené vazy. To už opravdu neošulíte...