Říkala jsem si: Jestli mi Tomáš napíše o pokračovacím kurzu, znamená to, že nejsem marná, a pojedu!

Jak je to s tím totálním plaváním?

To jsem tady už jednou psala. Naše zadnice začíná přijímat tvar židle, když na ní příliš často sedíme. TADY.

Je to zhruba dva roky, když se jedna snacha zmínila, že cvičí s Dančou. Po pár týdnech dostávám tutéž informaci i od druhé snachy. Pak zjišťuji, že i dcera ví, kdo je Danča. Takže se i já probrouzdám internetem a Danču nalézám...

Je populární běhat. Až natolik populární, že i já jsem svého času o běhání uvažovala. Ještě víc než o běhání to bylo o těch speciálních botách, co bych si koupila. Ale pak jsem si poranila koleno a z běhání sešlo, asi navždy. Jsem ráda, že popoběhnu na zastávce MHD za autobusem.

Mívám lehké spaní, jako většina žen. Dříve jsem těžko usínala, až v novém období s mým nynějším mužem se to prolomilo. Prostě mě chytil do náruče a spali jsme.

V současné době je mým důležitým přítelem Brufen a Mexalen. Ovšem po prostudování příbalových letáků jsem dostala strach o svůj žaludek, játra a ledviny, takže toto štěstíčko ponechávám jen na noc, abych se aspoň trochu vyspala.

Myslím, že základní problém u lyžařského sportu je, že mi chybí ty naježděné hodiny z dětství. Pocházím z Polabí, kde se prostě nelyžuje. Nyní bydlím v horách, kde je tomu přesně naopak. A Karel mne k lyžování jemně přivinul. Zima (sníh a slunce a VÝHLEDY) v Alpách nemají konkurenci, proto tam moc ráda poslední roky jezdím.

Jizerské hory jsou takovou zimní posilovnou. Turisti nemají šanci na nějaký pořádný výlet, protože většina tras je upravena rolbou pro běžkaře. Kvůli sponzorům to prý musí být... No a pěší pak nemají kudy chodit. Po stranách cesty dvě klasické dráhy pro klasiku a uprostřed prostor pro bruslení (volný styl). A zbývají jen pangejty, ale choďte jimi!...

Píšu článek na Valentýna. A jeho obsah je jen důkaz toho, jak mne Karel miloval... a miluje.

Kromě genů je nejpodstatnější pro charakter člověka, pro získanou morálku a etiku v životě rodina.