Jeden známý neurolog v Liberci, tohoto času již v důchodu, řekl mamince: "Jo, kdybych věděl, jak na TINNITUS, tak to bych dostal Nobelovu cenu." Cenu nedostal. Nikdo totiž neví, jak se s tímto problémem úspěšně a trvale vypořádat.

Je to už nějaký čas, kdy jsem četla článek o biohackingu. Netušila jsem, o co se jedná, nicméně jsem v článku objevila, že jde o nějaké zásady, které lidem mohou pomoci žít kvalitněji a zdravěji. No, proč ne, to je přece super téma.
Napsala jsem si na lepící papírek pár (pět) poznámek a mám to již několik...

Je to tak. Latinsko český název to dokonale vystihuje. Kdo neví, co je pruritus, nemůže ani pořádně znát ten vopruz (opruz, to je lepší).

Obrázek jsem našla na Facebooku. Fakt mě rozesmál, dovoluji si ho půjčit sem...

Přiznám se, že po pár dnech trvání rýmy a po nahmatání vlhkosti ve zvukovodu při zároveň stále trvajícím tinnitu jsem si řekla "a dost", půjdu k lékaři. Když byl tinnitus nejúpornější, asi tak v sobotu a v neděli, byly zrovna Vánoční svátky, takže jsem nikam nešla a útrapy přečkala s trpělivostí mně vlastní. Ale dnes jsem si usmyslila, ať...

Zdolala jsem pomyslnou vzdálenost přibližně z domova až do Prahy. A to ne autem, autobusem, na kole, pěšky, ale - plaváním.

Je to podnětné. Odpovědí na otázku, jak si udržet zdraví do stáří, by mohla být tato jednoduchá odpověď, mít pořád trošičku hlad a cítit trochu chlad.

Nejsem tak zcestovalá jako někteří lidé mezi námi... Důvodem zůstávání doma namísto poznávání exotických míst v dřívějších letech byly jistě peníze, jejich nedostatek, neschopnost mluvit jinak než rusky, ale také nastavení priorit. Mojí prioritou bylo vychovat tři děti a radovat se s nimi. Navíc část mého života se nedovolovalo jet i do sousední...

Říkala jsem si: Jestli mi Tomáš napíše o pokračovacím kurzu, znamená to, že nejsem marná, a pojedu!

Jak je to s tím totálním plaváním?

To jsem tady už jednou psala. Naše zadnice začíná přijímat tvar židle, když na ní příliš často sedíme. TADY.