A jak to tady funguje? Každý nový článek je zařazen na TOP, pokud ovšem hledáte konkrétní témata, odklikněte si něco v levém sloupci. Tam se dají dorolovat všechny staré příspěvky.
A pokud máte zájem o zasílání nových příspěvků, stačí mi napsat přes kontakt, a já vše nové budu vlastoručně rozesílat.
Dívám se na další z filmů Woodyho Allena z roku 2011. Z něj je fotka v titulu. Dvacátá léta minulého století v Paříži. Už ten sám okamžik je úchvatný, ale podívejte na ty šaty, které má Adriana na sobě! A druhý den má jiné, střihově podobné, ale taky nádherné!
V mých předcích se našlo několik hodinářů. Jeden z těch prastrýců třeba žil v Lodži, jeden pak v Novém Městě pod Smrkem, další v Liberci.
Každé číslo je krásné. Když hledíme na narozeniny či různá výročí, tak krásnější jsou všechna čísla "kulatá". Slavíme dvacetiny, třicetiny, pak nějakou dobu (hlavně ženy) mlčíme či mlžíme, až zas přiznáme ty padesátiny a víc, to už nestojí za to přeci věk skrývat, naopak, rádi slyšíme pochvalu: "Fakt? Moc pěkně vypadáš, to bych ti nikdy...
Nejsem tak zcestovalá jako někteří lidé mezi námi... Důvodem zůstávání doma namísto poznávání exotických míst v dřívějších letech byly jistě peníze, jejich nedostatek, neschopnost mluvit jinak než rusky, ale také nastavení priorit. Mojí prioritou bylo vychovat tři děti a radovat se s nimi. Navíc část mého života se nedovolovalo jet i do sousední...
Naposledy se vrátím k našemu pobytu v Alpském městečku Niederau.
