A jak to tady funguje? Každý nový článek je zařazen na TOP, pokud ovšem hledáte konkrétní témata, odklikněte si něco v levém sloupci. Tam se dají dorolovat všechny staré příspěvky.
A pokud máte zájem o zasílání nových příspěvků, stačí mi napsat přes kontakt, a já vše nové budu vlastoručně rozesílat.
Ačkoli pořád čtu, dokonce si vedu čtenářské zápisky, do knihovny chodím každý měsíc, tak sem do blogu moc o knížkách nepíšu. Nejsem dobrá k recenzím, neumím to, a tak nechávám povolanějším popisovat knihy. Já zapisuji jen ty dojmy, které jsou pro mne obzvlášť silné nebo neobvyklé.
Můj dědeček neměl lehký život (ostatně v jeho době se mi vše zdá těžké...).
Narodil se s vykloubenou rukou v rameni a tak to zůstalo po celý život. Pohyblivá mu zůstala jen jedna ruka. Nakonec se oženil, hodná Josefka si ho vzala, aby se o něj postarala.... to celé by vydalo na další příběh; a dědeček pracoval jako pošťák....
Mám ji zase. Ale už vím, jak nad ní vyzrát!
Chceš-li něco originálního, vyrob si to.
Už jsem se zařekla, že nebudu psát o naší botanické zahradě. Mýlila jsem se. Jednak dosud nemám zápisky ze zimní zahrady (tím myslím období, kdy venku sněží), a pak se letos v únoru stala výjimečná událost.
Sedíme v Praze s kamarády na obědě. Někteří si objednávají pizzu, jiní burrito, další špecle... a po obídku nadhazuji otázku směrem k JK, který doposud nikdy nezklamal: "Co kávička??" Odpověď mi vzala dech. "Na Valentýna kávu zásadně nepiju!"