Zde jsou nejnovější příspěvky

Oslicí familiárně nazývám artificial intelligenci. "Á-ÍČKO", "EJ-ÁČKO", jen "EJ-ÁJ". Oslice je ovšem dostatečně příhodná.

Ačkoli pořád čtu, dokonce si vedu čtenářské zápisky, do knihovny chodím každý měsíc, tak sem do blogu moc o knížkách nepíšu. Nejsem dobrá k recenzím, neumím to, a tak nechávám povolanějším popisovat knihy. Já zapisuji jen ty dojmy, které jsou pro mne obzvlášť silné nebo neobvyklé.

Můj dědeček neměl lehký život (ostatně v jeho době se mi vše zdá těžké...).
Narodil se s vykloubenou rukou v rameni a tak to zůstalo po celý život. Pohyblivá mu zůstala jen jedna ruka. Nakonec se oženil, hodná Josefka si ho vzala, aby se o něj postarala.... to celé by vydalo na další příběh; a dědeček pracoval jako pošťák....

Mám ji zase. Ale už vím, jak nad ní vyzrát!

Chceš-li něco originálního, vyrob si to.

Už jsem se zařekla, že nebudu psát o naší botanické zahradě. Mýlila jsem se. Jednak dosud nemám zápisky ze zimní zahrady (tím myslím období, kdy venku sněží), a pak se letos v únoru stala výjimečná událost.