A jak to tady funguje? Každý nový článek je zařazen na TOP, pokud ovšem hledáte konkrétní témata, odklikněte si něco v levém sloupci. Tam se dají dorolovat všechny staré příspěvky.
A pokud máte zájem o zasílání nových příspěvků, stačí mi napsat přes kontakt, a já vše nové budu vlastoručně rozesílat.
O svých rituálech jsem už psala. Jak stelu postele, jak si každou středu dělám peeling, že v létě každé pondělí hnojím domácí květiny, a další.... mám i ty sociální rituály!
Rádi jezdíme na kole, ale málo. Musíme mít na to pohodu v hlavě (já), dostatek času (oba) a musí být hezky (taky oba). A nemůže nastat žádná výmluva (já).
Pěšinku mají holky a květák kluci.
Oslicí familiárně nazývám artificial intelligenci. "Á-ÍČKO", "EJ-ÁČKO", jen "EJ-ÁJ". Oslice je ovšem dostatečně příhodná.
Ačkoli pořád čtu, dokonce si vedu čtenářské zápisky, do knihovny chodím každý měsíc, tak sem do blogu moc o knížkách nepíšu. Nejsem dobrá k recenzím, neumím to, a tak nechávám povolanějším popisovat knihy. Já zapisuji jen ty dojmy, které jsou pro mne obzvlášť silné nebo neobvyklé.
Můj dědeček neměl lehký život (ostatně v jeho době se mi vše zdá těžké...).
Narodil se s vykloubenou rukou v rameni a tak to zůstalo po celý život. Pohyblivá mu zůstala jen jedna ruka. Nakonec se oženil, hodná Josefka si ho vzala, aby se o něj postarala.... to celé by vydalo na další příběh; a dědeček pracoval jako pošťák....