MORAVSKÁ TŘEBOVÁ A SUDETY?

Lida v Jevíčku bude mít osmdesát a já jsem měla v plánu ji navštívit ještě letos. Víkend máme volný, předpověď počasí je fajnová, a tak miláček našel hotýlek v Moravské Třebové. On to totiž vždycky hezky naplánuje.

Koupili jsme jí jako dárek saténové povlečení, sbalili kufr a jedeme. Lida byla moc ráda a my taky, že jsme se viděli. Dům, kde bydlí, má novou fasádu a nová okna, zmizela původní velká vrata (památkáři tuto změnu nechtěli povoilit...), k nepoznání!
Město Jevíčko je roztomilé, krásně historicky postavené, jinak nic moc k vidění, kromě věže, kterou jsme otevřenou nezastihli.

A teď k té Třebové. 

Zrovna se konají dožínkové a pivní slavnosti:

Co dům na náměstí, to nějaká cedule o jeho významu. Historickém, architektonickém. Z bohatého renesančního arkýře tam kdysi promlouval sám Jan Ámos Komenský, když pobýval u svého švagra.

V Latinské škole (původně farní škole) bývala také hospoda, nyní se zde nachází krásné muzeum o životě na venkově.

Na zámku, kde se prolíná renesance a gotika, s krásnými manýristickými arkádami (znám jen pěvecké manýry, tento pojem jsem si musela prostudovat, je to něco jako vrchol renesance s počínajícím barokem dokupy), jsme se od průvodkyně dozvěděli mnoho o historii města. Jak kdysi patřilo Čechům, pánům z Boskovic, později Ladislavu Velenovi z Žerotína (významný to moravský šlechtic, vojevůdce a vůdce stavovského povstání na Moravě, narozený v Břeclavi, kde jsme zrovna letos taky zámek prohlíželi. Více v blogu o Pálavě). V jejich působení Třebová vzkvétala a nesla dokonce neoficiální název "Moravské Athény". Pak zas zámek chátral, jak to bývá, a nyní je po rekonstrukci a je opravdu pěkný. Město Moravská Třebová získalo prestižní titul Historické město roku 2024.

Prošli jsme po Schodech mrtvých s nápisem Blažení jsou mrtví, kteří umírají v Pánu, pak celou křížovou cestu kolem Getsemane až ke Kalvárii a ke gotickému kostelíku Povýšení sv. kříže (s šindelovou střechou). Na hřbitově lze vidět hrob "Plačící Anny", smutný příběh zakázané lásky...

V neděli jsme vystoupali k rozhledně Pastýřka. Já "k", Kája sám "na". Protože já na takovéto schody nelezu. 

Muzeum jsme nestihli, neb máme v plánu prohlédnout si Javoříčské jeskyně. A to stálo za to! Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný třípatrový komplex chodeb, dómů a propastí. Mají nádhernou krápníkovou výzdobu a taky zde bydlí vrápenci a netopýři.

Že jsou ty krápníky skvostné! 
Výlet se vydařil. Ještě by to bývalo chtělo nějaké koupání, ale nezbyl nám čas.