O MÉM BLOGUA O ŽIVOTĚ
aneb proč si píšu online
Září, začátek školního roku 2020
To je příhodné, ne? Někdo rozjíždí nový nápad po Novém roce, s hlavou plnou předsevzetí, s myšlenkami na nápravu, s ideály vlastního osobnostního růstu, píše si plány pro kariéru v práci, pro cestování, studium, někdo zas má předsevzetí posilovat slabé stránky svého temperamentu a potlačovat ty negativní silné, a mnozí nemají předsevzetí žádné, neb vědí, že takto to nefunguje.
Nemám předsevzetí žádné, ale děti jdou do školy, tak já do Deníku :)
Píše se rok 2020
Je-li toto úvod, tak něco o mně. Spokojená zralá dáma, zdravá, s krásnou rodinou kolem sebe... Trochu lenivá, trochu cílevědomá, stále se cítící plná síly a možností. Vlastně je to tak, že přeci nikdo nestárneme, tam uvnitř, pořád jsme mladé holky a kluci... A život přijímám, jak se sune - takže není důvod ke zlobě a vzdoru, naopak, je tolik důvodů k radosti, a všechny těžší a obtížnější věci nás zase posouvají ke zralosti. To zní dobře, ne?
Kde bydlím
Město sevřené mezi pohořími, krásné, bohaté, pestré. Vlevo Ještěd, vpravo Jizera, řeka Nisa uprostřed... a v centru města co dům, to krásná secesní stavba (kromě několika moderních staveb). A ani ty nemohu odsoudit, neb mnohé jsou fakt povedené. Na dosah z domova máme lesy a hory, dálnici i městské výdobytky, jako obchody, doktory, MHD, kulturu... atd.
Takže, všude dobře, doma nejlíp!