Je červen a máme tu další rituál, o kterém chci psát. Bez rituálů by to bylo v životě smutné, každá rodina má mít své zvyklosti. A pokud nemá, určitě časem nějaké přijdou, a pokud nepřijdou, je to asi rodina s pořádným chaosem.
První prosincový den bývá významný i tím, že obdarováváme děti adventním kalendářem. Mladší snacha třeba vytvořila letos dětem pytlíčky na dárečky, které jsou zároveň i hezkou dekorací (ta starší podobné vyrobila již před lety):
Je půl páté. Noc nebo ráno... Tma, nespím, a hlavou mi létají různé neuspořádané myšlenky. Kuchaři v Ánandě už vaří polévky a zadělávají na knedlíky, a já doufám, že ještě usnu.
Ležíme si takhle v hotelu v postelích a manžel cvaká tlačítka na ovladači televize. Chvilku posečká na místě a poslouchá, jak čétéčková rosnička popisuje, kde je jaké počasí a co nás ten den čeká. Po chvíli přecvakne jinam se slovy: "Přece se podívám z okna a vidím, ne? Kolik zbytečného povídání...".
Doma nemáme televizi, koukáme se na počasí z...
Nevím, jak je to možné, pořád je nějaká čokoška doma.... a to ji nikdy nekupuji. Ano, na vině je Kája (!), má ji totiž taky moc rád a po večerech mě s ní pokouší a já aspoň na její kousek neodolám. Většinou to u nás bývá Lindtka. (Když už to jíme, tak kvalitně a chutně).
Předtím byla třetí, předtím druhá a na samém počátku první.
Někde jsem četla, že žena se stává starou v okamžiku, kdy se stane na ulici neviditelnou. Neviditelnou pro muže, samozřejmě.
Za všechno špatné někdo nebo něco může. Tak se to říká, hlavně, když to nejsem já :).
Potkala jsem dnes bývalého souseda. Něco mezi 60 a 80 lety, fakt nedokážu říct. Povídali jsme si v chodbě paneláku, kde na nástěnce visí parte, zemřela jedna žena, sousedka. Ne moc stará.... A ten soused si posteskl, že by ještě rád pár let na světě požil...
Je to nádherný čas barev. Smějí se na vás z každého koutu, překvapí vás svou sytostí, připomenou písničku a rozvášňují vaši lásku. Aspoň já to tak mám. Podzim mám moc moc ráda, a když se vydaří a není dlouhodobě sychravo a temno a zima, tak je to snad nejkrásnější čas. Ani mi nevadí, že si musím vzít oproti létu svůj...