ZAMYŠLENÍ .....

Život je plný zážitků, emocí, poznání, radostí i strastí. Každá událost nás někam posune, záleží na nás, jak ji uchopíme.

To je panečku fotečka! Mám ji v albu, který pro mne od A do Zet vyvořil tatínek. Na této fotce mám asi 5 týdnů. A jak se na fotku dívám, celá se rozněžňuji.... Máme krásné úsměvy, já i maminka.

OTČINA

19.07.2022

Říká se, že si staří lidé nepamatují na to, co měli dnes k obědu, ale pamatují velice živě, co jedli jako děti a mají plno vzpomínek na léta předškolní a školní...
Takže moji rodiče jsou čiperové, pamatují vše. Ale opravdu rádi vzpomínají a vykreslují si svoje rodiště, tu otčinu... jejich je vzdálená a už se tam nepodívají.

JAK TO ZAČALO

12.07.2022

Účastnila jsem se před dvanácti lety úplně neplánovaně jednoho workshopu. Vedly ho dvě ženy, malířky. Bylo krásně, venku na terase před hotelem pod stříškou vše připravily: Rámy, štětce, barvy a HEDVÁBÍ. Já jsem do té doby o hedvábí věděla velice málo, spíš nic. Že se vyrábí z kukel bource morušového, že do Evropy bylo tajně propašováno, že je...

KDO JSEM?

25.06.2022

Věčná otázka, na kterou často neznáme odpověď ani na konci života.

Když jsem začala o utopení mobilu mluvit s kamarády, snad každý s tím měl nějakou příhodu. Pak vám lidi poradí, že je třeba telefon vypnout a ihned zahrabat do rýže, ta prý vytahuje vodu... no, po bitvě je každý generál.

Odpoledne plánuji s dcerou a snachou malovat dekorace a zápichy k Velikonocům. Poprosila jsem manžela, ať ještě koupí na trzích u radnice osení. Ptal se, jedno? Dvě? Tak dvě, třeba Týnka bude ráda, když dostane...
Přišel domů s nákupem a čtyřmi miskami vzrostlého ječmene. No, on nikdy netroškaří, a nakonec to bylo skvělé, všichni máme travičku na...

Nestačí obecně říct, že války byly, jsou a budou. Dokud bude existovat lidská pýcha, sobectví a touha po moci a vládě, budou boje. V malém i velkém.

KOČÁRKY

27.01.2022

Jsem už babička. Povozila jsem tudíž spoustu dětí, svých i vnoučat, většinou sama, někdy s kamarádkou... První vožení dítěte v kočárku datuji na dobu, kdy mi bylo třináct. Spolužačka Irena si vypůjčila mimino od sousedky a pro mne vypůjčila holčičku, tak půlroční, od další sousedky. Vozily jsme po sídlišti děti, dudlík byl po ruce... a zdárně jsme...