MÓDA

Je pátek, už od pondělí můžeme k holiči. Zatím jsem toho nevyužila, ale chci sdílet postřehy roku minulého, kdy kadeřnictví byla až na pár týdnů v létě celý rok zavřená.

Zásadní problém bývá, že žena potřebuje víc věcí než muž mít stále při sobě, a zároveň buď vůbec nemá nebo má jen malinké kapsy.

Mám jeden nedobrý zvyk. Natěšená a radostná si pořídím nějaký nový kousek oblečení, vyzkoušeno, i s doplňky a botami, popřemýšleno, jaké náušnice nebo náhrdelník se bude hodit, opečuju ten kousek a najdu mu místo ve skříni. Zpravidla ještě ukážu manželovi (pokud jsme nekupovali spolu). A kochám se pohledem.
Často uplyne víc než týden, než si tu...

Pozor, uši mám normální, myslím, že i hezké (pokud se to dá o té pokroucenině na stranách hlavy říci), velké jako vše na své hlavě, souměrné, samozřejmě i čisté :) a rouškami neponičené, neb nosím, pokud opravdu musím, roušky povětšinou na zavazování v týlu. A dobře slyším.

Nemám na módě ráda několik věcí. Nemyslím tím Paní Módu, ale módu diktovanou velkými výrobními korporacemi.

Jsem moc ráda, že z této nelehké, nové světové pandemické situace můžeme vyzískat něco nového. Může (a nutně i musí) přijít nějaká změna. Změna životního stylu. Mnozí si to uvědomují a čas využívají k osobnostnímu rozvoji, proměně, víc si uvědomujeme stav Země a s tím i stav společnosti, stav vlastních rodin, kontrolujeme si vztah k spotřebě,...

Žila 1883 - 1971. První polovina minulého století zaznamenala právě i díky Coco mnoho změn v odívání žen. Mnozí ji spojují s "koktejlkami", tedy malými černými šaty, já spíš s klobouky a perlami. A s parfémem. Vyzkoušela jsem za život mnoho parfémů, až s CHANEL° 5 jsem se mohla ztotožnit, a i když někdy odskočím k jiné vůni, toto je moje srdcovka....