PLAVU, PLAVEŠ, PLAVEME

07.08.2022

Jak je to s tím totálním plaváním?

Psala jsem vícekrát, že plavu ráda. Špatně, ale ráda.

Plavat mne naučil tatínek. Prostě mne naučil splývat, plavat s kruhem, z kterého postupně ubíral vzduchu, až ho ubral úplně a musela jsem plavat bez něj.
Takže stylem "paní radová" jsem zvládala pomalu a jistě docela dost. Hlavní výmluva k lepšímu plavání byla, že si nesmím zničit ofinu (jaká pitomost - při mých jemných vlasech, těm přece stačí mlha a ofina stejně splihne. Natož v bazénu či rybníce).

K lepšímu stylu mne přivedl manžel. Prostě mě potopil, já jsem přestala být v tu ránu krásná, takže zachraňování účesu bylo marné, a užívala jsem si tedy splývání. Koupil mi plavecké brýle, čímž jsem o krok dál! Poté mi věnoval permici do bazénu a už jsem se vezla.... tedy plula.

Koupila jsem si hodinu plavání s lektorkou (šlo o prsa). Pochopila jsem, že moje nůžky nohama, obvyklý to jev, mi nedovolí se zlepšit, takže jsem cvičila prsové nohy na zádech, s destičkou a tak... a pak jsem si polámala koleno. Od té doby, kdy jsem už měla docela natrénovanou souhru obou nohou, jsem s tímto stylem zas v háji, neb tou nohou zraněnou nemám sílu kopnout stejně jako nohou pravou. A když podřídím pravou nohu levé, tak se nehnu z místa.

Naučila jsem se tudíž plavat kraula. Nastudovala jsem plno videí a snažila se je aplikovat na sobě v bazénu. Došla jsem k úctyhodným výsledkům - bez přestávky jsem uplavala kilák.

Pak přišel covid, a s ním moje dýchací potíže. Dodnes plavu a funím, v kuse tak maximálně 400m, pak musím postát, nadechnout, vydechnout, a pokračovat. Celkem ten kilometr, to dám!

S kamarádem jsme se přihlásili na kurz totálního plavání (styl kraul), do Prahy.... no a já jsem si zlomila ruku. Odročeno na neurčito... V rámci rehabilitace jsem ale po zhojení ruky byla v bazénu tak 4x týdně,,,, a vzpomínala na výukové krátké video o totálním plavání, které jsem dostala k přihlášce. Zkoušela ho jednou rukou, tou druhou jen malinko, ale cvičila jsem poctivě, navíc třeba pouhé převalování ve vodě. Když jsem byla schopná opsat kruh nemocnou paží, hned jsem se objednala na kurz, aby mi nepropadlo moje předplatné.

Mezi samými borci, kteří plavou triatlony, jsem se na kurzu cítila malinká, ale plavala, učila se, trénovala a stále trénuji. Je to lepší styl než ten klasický, nejsem z něj tak vyždímaná jak z klasiky, ždímu leda plavky po skončení. Pak mne na dovče muž párkrát vyfotil ve vodě, a ejhle, vidím ty chyby, které dělám... To je první krok ke zlepšení a napravení oněch chyb. Nejsem a nebudu závodnice, ale nějaký sport v životě by se dělat měl, tak já zvolila tento. Má obrovskou výhodu, člověk se u něj nezapotí (tedy zapotí, ale aspoň se rovnou umývá).

Mám fotku i styl prsa, ale ta je nezveřejnitelná! Musím to vylepšit!