NENÍ KYSELKA JAKO KYSELKA

Když je kyselka (minerální voda) vrtaná z velké hloubky, třeba 200m, má teplotu přes 10°C. Když je "povrchová", tedy vyvěrá sama jako potůček, má kolem 7°C. Tak to má například novoměstská kyselka, o které jsem tu už mnohokrát skoro básnila. A když je z hloubky 2000m, jako karlovarský pramen, záleží, jak rychle se voda dostane na povrch. Hlavní pramen - Vřídlo - pod tlakem prudce vyvěrá se svými 75°C, zatímco jeden z patnácti karlovarských pramenů pocházejících ze stejného zdroje se postupně provzlíná vzhůru s pouhými 14°C.

Minerální vody stáčené do lahví nesmí podle přísných evropských zákonů dostát jakékoli chemické změny. Jediná věc, a to zas prý být musí, je odželeznění vody. Aby se v lahvi voda nezkalila. No a při tom procesu voda ztrácí CO2, takže se dle potřeby dosycuje. Bývá stáčena z hlubokých vrtů, takže je sterilní, a navíc CO2 ji také chrání před zkažením. Většina minerálních vod se prodává v tmavých lahvích.

Byli jsme minulý týden v Kyselce. V bývalých lázních. Ottův pramen byl teplý, trochu smradlavý a železitý (to mám ovšem ráda). Proto v lahvích Mattoni chutná trošku jinak - tam je smíchaná ze tří vrtů, zbavená železa a dosycená kysličníkem uhličitým.

Náš výlet neměl za cíl ochutnávku vody, ale hlavně jsme chtěli vidět, jak v současnosti lázně vypadají. A chtěli jsme taky do lesa.

Na lázně je smutný pohled, i když nějaké rekonstrukční práce úspěšně proběhly, třeba muzeum, stáčírna a sem tam nějaké střechy už jsou opravené. U některých budov se podařilo opravit střechy, staticky je zajistit a instalovat nová okna.

Nad Kyselkou se prsí hezká kamenná rozhledna Bučina, z roku 1880. Je třináct metrů vysoká, opravená, s krásným rozhledem na městečko, Ohři, Doupovské hory a při hezkém počasí až na Klínovec. Pozor, cesta k rozhledně vypadá nevinně, ale má tam také hodně prudký úsek, srdcařům nedoporučuji. 

Pokud byste měli hlad, tak tady nic nekoupíte. Pokud stačí káva, ano, je tam "kavárna" - maringotka a stolečky venku.

Ještě jedna zajímavost (ptačí zajímavost, jak jinak), o tetřívku obecném. Je to silně ohrožený druh, ale tady kolem Kyselky pravidelně hnízdí... hnízdil. Má za největšího nepřítele divoká prasata, která mu rozrývají hnízda (ta si tetřívci staví na zemi v hustém porostu, kde si vyhloubí a vystelou důlek), pak za rohem číhá kuna, liška a jestřáb, ti mají zálusk na odkrytá vejce či kuřátka. Tetřívci jsou plaší, stačí proběhlý pes kolem a rodiče hnízdo opustí. A taky tetřívkům vadí lovci (ti už zde dávno nestřílí), turisté, úbytek rašelinišť , chybí mu otevřené louky... člověče, co s tím uděláš?

Že tu byl tetřívek dříve hojně, vypovídá i kamenný pomník se sochou tetřívka. Nenašli jsme ho, ale říká to wiki.