COVID MI VZAL HLAS

Někdo ztratil po prodělání covidu chuť, jiný čich, a kromě jiných vážných i méně vážných komplikací někdo ztratí hlas. O  tom se v novinách nepsalo. Snad že je to vyjímečné, snad to nebylo tak důležité, a v neposlední řadě nezpěváci tuto změnu na sobě ani nepozorovali.

Rozumějte, nepřestala jsem mluvit, nepřestala jsem ani zpívat, ale tu změnu jsem poznala.  Nejdřív v práci. Jako učitelka zpěvu jsem záhy postřehla, že pokud chci nějakou dovednost předvést, nejde to napoprvé. Rozcvičuji se studentkou výšky, a zjišťuji, že končím na d2, a to s nepohodlím... pak sice trénuji, cvičím a dotahnu se na a2, ale pořád nic moc, nikdy to nejde na první dobrou jako dřív. Copak výšky, v písničkách je nepoužívám, ale ve cvičeních musím, aby hlas nekrněl. Hlavně mi jde o tu pružnost hlasu, ta je ta tam. K tomu připočtěme dechové pocovidové potíže, a ne malé, tak je to celé v háji.

Nu což. Nejsem už žádná mladice, a jak trefně jedna ze starých zpěvaček podotkla, není nic trapnějšího, než svíjející se babička - zpěvačka na pódiu. Vždyť máme dost mladých a krásných a šikovných talentů. I madam Pecková skončila v šedesáti s operní kariérou, pravdivě všem řekla, ať si nikdo nepředstavuje, že žena po přechodu neztratí horní kvartu, a že z "milosti" zůstat na divadle a zpívat árie starých žen a čarodějnic není žádné terno. A to ještě ji o část hlasu neobral covid jako mě.

Celý ten můj život jsem v duchovní škole. Tady se učím nebýt závislá na svých představách, učím se změnám, flexibilitě a snad tímto mohu vidět nové věci, které bych neviděla, pokud bych nepřestala lpět na věcech starých...

Úvodní fotka je stará tak čtyři roky - s delšími vlasy, se štíhlejším tělem a s pružnějším hlasem, zpívajícím Dívku z Ipanemy.

Tady toto bylo v Jablonci a myslím, že Puttin´ On The Ritz

A tady asi Georgia on my mind

PS: Hilda taky zpívá...