DOBA COVIDOVÁ = DOBA TLOUSTNUTÍ

Kdekoli se jen tak zmíním, že jsem za poslední rok pandemie přibrala pár kil, vždy mi je odpovědí, já taky.

Kde je ten zakopaný pes? Přeci ne v tom, že nemohu jít do posilovny?

Podívám-li se podrobněji na svůj váhový životní stav, je tu neoddiskutovatelný fakt, přibrala jsem. Jako mladá jsem jedla kdykoli cokoli, pamatuji večery při učení se do školy, jak jsem si chodila pro jeden krajíc se sádlem a kyselou okurkou za druhým. Pak po vdavkách jsem malinko nabrala v těhotenství, ale zas to šlo po porodu samo zpět.
Zlom nastal někdy v době před přechodem. U mne kolem čtyřicítky. Ale pořád stačilo týden nevečeřet a nemlsat čokoládu a byla jsem zpátky na svých, na pětapadesáti.

Jsem zcela nesportovní typ. Na základce jsem třístovku běžela do první zatáčky, volejbal přestala hrát kvůli zhmožděným kloubům na rukou a pak následnou neschopností hrát na klavír (jak je vidět, umění bylo vždy důležitější), sníh jsem v dětství skoro nepoznala a tudíž jsme jen vyjímečně sáňkovali, pink-ponk se nám do bytu nevešel, s batohem na zádech jsem se do kopce zadýchávala a fakt mě to pak nebavilo, a mohla bych pokračovat.

Stále jsem ale byla štíhlá. Běhání kolem domácnosti a nákupů, práce s dětmi... to bylo sportu až až a fyzička zůstávala jaksi v normálu. Pak to přišlo:

- děti vylítly z hnízda - tudíž mnohem méně domácích činností

- nové manželství s mužem, který mne sice naučil sportovat (sjezdové lyže, tanec a plavání), ale hlavně, vlastní restauraci, z níž každou sobotu přinesl krabici zbylých zákusků. Vařené jídlo mám - bez práce - z restaurace každý den, a ještě si z lásky poměrně často užíváme  společný čas na večeřích v restauracích, se sklenkou či dvěma červeného vína nebo Martini.

- podivný metabolismus v menopauze. Párkrát nevečeřet už nic neznamená, svižnější procházka a kilák v bazénu taky ne. Snad pro pocit zdraví, zpevnění svalstva, ale zhubnout? Ani náhodou.

Takže jsem v nové, těžší situaci. To, že nebudu věčně mladá, mne netrápí, ale ty šaty velikosti 36 jsem vyměnila za 38 už před delším časem a někdy ani to nestačí, sedy lehy na bříško taky nepomáhají a kam se poděl můj pas 68 cm??  A doba covidová to ještě zhoršila. Vařím, jím, sedím doma, do práce nechodím, popíjím červené... A teď babo raď. Tak se snažím hlídat v jídle víc než předtím, cvičím online cvičení, a výsledek? Hurá, sláva, netloustnu! .. .. Nedělám si ovšem iluze, že se stav zlepší, až nás pustí na sportoviště.

Hlavně BUĎME VESELÍ!