BEZ PŘIDANÉ HODNOTY

Miláček. Daroval mi k Vánocům puzzle, krásný obrázek s vodopády... Mám totiž skládanky docela ráda. (Třeba tady).

Nastal čas, večery jsou dlouhé, přirozené světlo máme do pozdních hodin, a vymyslela jsem, kde to moje skládání nebude překážet. Bylo rozložené zatím jen třetí den. Úspěšně jsem zvládla rámeček a po chvilkách hledám další vhodné puclíčky. A tiše se u toho usmívám.

Kája dnes ráno k těm rozprostřeným kouskům sedl, kouká, dumá, a řekl tři věty:

1) Teď už chápu, proč si to lidi věší na zdi, i když to nijak hezky nevypadá.
2) Koupil jsem složitější obrázek, abych tě potrápil, ale tohle je příliš.
3) Nemá to žádnou přidanou hodnotu, vyhazuju!

Sbalil moji skládačku, vyhodil, a já se stále jen tiše usmívám....