VRABEČCI TU CHYBĚLI

16.12.2022

Dneska byl úrodný den na pozorování ptačích návštěvníků na naší zahradě. Stačilo mi jedno okno, občas se zvednout ze židle a k tomu můj velký pomocník - dalekohled.

Někdy to je tak, že celý den se tu neukáže ani jedna ptačí noha. Možná ve vedlejší zahradě sedí zrovna krahujec, ale to je jen domněnka, nemám žádné vysvětlení, proč. Vždyť krmítko je plné, neprší, k tomu zima a sníh.... Ale dnes tu bylo živo. A to tak, že si to pěkně zapíšu.

Hned ráno přilétlo "hejno" sojek. Bylo jich šest, to je neobvyklé, většinou sem zalétávají po jedné. Krásní ptáčci, Garrulus glandarius:

Pak taky ne zcela denně se tu objevuje dlak tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes):

Spolu s nimi (byli dva) tu vytrvale na stromě úřadoval strakapoud velký. Ten tu někde bydlí. Loni dokonce Martině jejich mimino v létě vlétlo až do kuchyně. Dendrocopos major:

Drozdi odlétli, ani ne moc daleko, do západní Evropy, jen kvíčaly u nás zůstávají. Dneska se jedna vystavovala na odiv na špici stromu. Mám je moc ráda, působí tak společensky a přitom moudře. Turdus pilaris:

Pak se objevili brhlíci. Mají to zajímavé. Přiletí, pobydou tři čtyři dny a zas je měsíc nevidím. Ten dnešní párek (?? Nepoznám samičku od samečka) vytrvale seděl na otvoru ptačí budky, v které v létě hnízdily sýkorky. Že by si vyhlédal místo, kde vyvede na jaře rodinku? Sitta europaea:

Do krmítka dnes kromě všetečných sýkor vlezli jen holubi. Ti se nebojí ničeho, sednou vedle krmítka a sedí tam dlouhé minuty, snad hlídají, aby sýkorka nepřilétla pro slunečnici? Párek holoubků tu máme celoročně, už jsem se s nimi smířila, že nám všechno sežerou a nechají za sebou nepořádek :). Na jaře doufám zas zpátky přiletí i naši hřivnáči, ti jsou nyní daleko někde na jihu Evropy. Takže zůstali naši holoubci, taky jim je zima a taky chtějí jíst. Columba livia:

Pak straky (Pica pica),

na zemi poskakující kosi (Turdus merula)

a nespočitatelné sýkorky -  Cyanistes caeruleus a Parus major:

Denně tu jinak vídám ořešníka kropenatého, viz pták na titulním obrázku, a pak ty věčné vrabce, hrdličky, pěnkavy a vrány, ty se dnes vůbec  neukázaly. Občas vidím i jiné vyjímky, třeba žlunu zelenou, a jsem zvědavá, koho dalšího uvítám na krmítku, až bude Ptačí hodinka. Letos (tedy skoro před rokem), jsem při sčítání neviděla celý den žádného ptáka, poctivě jsem do sčítacího archu napsala nulu.

Obrázky jsem použila z internetu. Ráda bych ptáky fotila sama, ale neumím.