TENTOKRÁT VYHRÁLY LILIE

16.07.2021

Je to moje milovaná květina. Zvláště bílá lilie.

Kdysi jeden Američan na mne ukázal prstem a řekl: Vidím ti v rukou lilie. To je květina manželství. Myslel tím nejspíš manželství s Bohem, manželství ve spojení s duchovnem, službou, hudbou... Nemohla jsem jinak, bulela jsem jak želva, jak se mne toto jeho vidění dotklo.

Uplynulo mnoho let.

Potkala jsem svého nového muže, zamilovali jsme se a brzy jsme začali bydlet spolu. Neměli jsme nic, ani hrnce, skříně, no prostě začali jsme od nuly. Při jedné cestovní procházce jsem musela zaběhnout něco vyřídit, byla to chvilinka, a venku na mne K. čekal s ohromnou kyticí bílých lilií včetně vázy, jak to v tom květinářství všechno skoupil. V životě jsem takovou kytici nedostala, a zas jsem bulela jak želva.

... Tak to byl úvod k včerejší procházce. Zas to bylo s dětmi a zase do Botanické zahrady, však je tak nádherná! Šli jsme po měsíci. Tyto děti jsou trochu starší, ocenily nejen akvária s piraňami, sasankami, ježovkami, murénou či rejnoky, ale nadšeně prohlížely i mnohé rostliny. Desetimetrové kaktusy, masožravky, banánovníky, pralesní přesličky a další.

Kosatce byly po odkvětu. Zato vše ostatní kvetlo a kvetlo pravšecko... jak z Karafiátových Broučků. Prvně veliké rozkvetlé rozárium. Dostalo zabrat, utrpělo po několika předchozích bouřkách a lijácích, ale květy vydržely.

A pak po venkovních "atrakcích" ve sklenících kvetly také kaktusy:

A teď už konečně přijdou na řadu ty LILIE.

Jejich vůně nás praštila do nosu hned při otevření dveří, a byla to pastva pro oči:

Pak ještě rozkvétaly lekníny. Nádherné.

A tady zase najděte poupě Viktorie královské!

Viktorie královská (Victoria amazonica, syn. V. regia) je největší leknín světa. Má velké listy o průměru až tři metry, plovoucí na hladině velkých jezer jižní Ameriky. Listy jsou tak pevné, že unesou dokonce i dvacetikilogramové dítě. V létě vykvetou krásné bílé květy, které ale za dva dny zase zvadnou. (z wiki).

Když kvete pouhé dva dny, tak to asi nezvládnu její rozkvět odchytit. Neva, i tak to bylo v Botanické nádherné.  Říkám podle klasiků, smyslem života je krása. A tady jí opravdu bylo hodně.

Tak jako chleba sytí naše tělo, tak krása sytí naši duši. Krása nám ukazuje vyšší hodnoty života.

Krása nás inspiruje ke vznešeným věcem. Krása zvyšuje citlivost našeho vnímání. Krása nám ukazuje, že jsou na světě vyšší hodnoty, než jenom tělesné potřeby. Správné vnímání krásy nás tak zbavuje sobectví.