RŮŽE A CÍN

Den nezávislosti připadající na 4. července roku 1776 má letos výročí dvěstěpadesáti let. My taky máme výročí, ale jen deset let. Jakmile nastane červenec, povětšinou se tu objeví blog se začínajícím názvem "ŘÍKÁ SE JÍ..."

A tak už tu byla Dřevěná,... Vlněná,... Měděná.....

Ano, je tu opět naše výročí svatby. Už bych snad letos byla ticho, nebýt kulatého čísla DESET a nebýt krásné oslavy s kamarády. Obligátně se scházíme na Ještědu, kde jsme stejně jako tehdy před deseti lety slavnostně povečeřeli, spali v hotelových pokojích (a druhý den se pěšky vydali k oddavkám). 

Každá svatba má název. Ta letošní je cínová. Cínová svatba představuje 10. výročí svatby a je prvním velkým milníkem  manželství. Symbolizuje odolnost, přizpůsobivost a flexibilitu. Tradičně se pojí s darováním cínových předmětů (např. šperky, sošky), narcisy nebo růžemi, a proto se jí někdy říká také růžová svatba.

Kupujeme si někdy dárky jako připomenutí. Na vlněnou svatbu jsme donesli vlněné ponožky, na měděnou svatbu měděnou minci a letos... co s tím cínem? Cínový korbel by se mi nelíbil, až jsem nakonec našla krásné cínové figurky - krále a královnu. To se hodí! Koupili jsme je hned dvakrát, připomenutí i k nám domů! 

Maruška s Vojtou taky nelenili a přinesli nádherné růže:

Večeře se ukázala opět o něco dražší, ale byla výborná. Minule jsem měla čočku, to zas není tak extrovní pochoutka, letos candát na hráškovém pyré chutnal výtečně. Ani jsme se s alkoholem nijak zvlášť nerozjeli, však už jsme rozvážnější, zábava byla skvělá, neb jsme trochu starší, víc se známe a nikdo z nás neměl potřebu se jakkoli předvádět. Došlo i na polibky při zapadajícím slunci...

... a po snídani na společnou fotku venku: