PERIORÁLNÍ DERMATITIDA. 

Mám ji zase. Ale už vím, jak nad ní vyzrát!

Je to již několik let, kdy jsem se opupínkovala v levé části obličeje nad horním rtem. Malé, téměř roztomilé pupínečky. Ale začaly svědit, přibylo jich a po vymačkávání, jako u beďárků, sice vytekla čirá kapalina, ale stav se zhoršil, pupínky zčervenaly... U akné, které jsem v mládí mívala a někdy se sem tam nějaký pupínek vyskytne ještě dnes, stačí vymačknout a po pár dnech boláček zmizí. Tady ne. Mačkání nic nevyléčí. Zůstávají jen ty svědivé pupínky.
Nebylo to se mnou nijak hrozné (neprohlížejte fotky na netu, měli byste okamžitě strach, co může ženu postihnout...), nicméně svědění a začervenalé pupínky překážemí.  Zkoušela jsem na zánět zacílit několika způsoby. Vynechala jsem fluorované zubní pasty, postupně jsem vynechávala víc a víc také pečující krémy, zkoušela jsem se mýt převařenou vodou, až jsem pleť měla jako vysušená treska. Poslední zkouška byla návštěva doktorky. Zrovna měla u sebe na zácvik dceru, která hned nadšeně hlásila, jak to zná a jak s tím nic nejde dělat! Jak se snažila na koleji s kamarádkami... a nic. Prostě minimalizovat kosmetické produkty, zdravě jíst, nebýt ve stresu a doufat.

Měla jsem ty pupínky asi rok. Na netu jsem nic moc nenašla než to vynechání fluoru a kosmetiky. 

Pak se stalo, že ve stejné době jsem se potýkala s bolestmi čelistí (potkalo mne tato obtíž a trvá dodnes od doby, kdy mi u zubáka vytrhli jednu z osmiček. Nezvládám již dlouhodobé otvírání úst - nejen u zubaře, ale třeba i ve zpěvu. Jo jo, zpěvačky mají těžký život, přemáhané klouby!) Na pravidelné prohlídce po letmé zmínce bolesti kloubů mi lékař (slovy mého dětství "zubák") pohrozil nošením klínků mezi zuby na noc jako pomoc proti zaťaté čelisti ve spaní. Jak asexuální! Druhá rada byla nepodpírat si bradu při sezení u stolu.

Tak jsem to začala řešit: Ve spaní jsem vědomě povolovala čelisti (to je oxymoron! Spala jsem a myslela na polohu zubů!). Já to prostě umím. Jednou jsem se rozhodla, že budu spát na zádech, tak spím na zádech. Pak jsem se rozhodla, že jako léčbu karpálů přestanu ruce kroutit do klubíčka, přestala jsem a karpály nebolí. Zuby nezatínám. Jen si neumím poručit spát, když bych spát měla.
Zpět k věci. Jednak jsem tedy povolila ty čelisti ve spánku, abych si nemusela do pusy strkat jakousi gumovou hmotu, a druhým krokem bylo ono podpírání brady. Znělo mi to rozumně, navíc bez podpírání musím při sezení lépe držet krční, potažmo celou, páteř. Dalo to práci - odstranit silný zlozvyk, ale zadařilo se!

A tady nastal AHA moment! 

Nepodpírám bradu, nedotýkám se prsty obličeje kolem úst!!! A koukejme, dermatitida mizí! Heuréka, problém s dermatitidou je vyřešený! Jak to? Nezanášela jsem si během dne opakovaně bakterie z rukou do kůže obličeje.

Mám po letech pár pupínků zase. Nikdo je nevidí, jen já a kosmetička. Jsou světlounké, nemačkám je, a postupně jich ubývá. Dbám prostě na hygienu. Taková běžná věc... Ano, pupínky nezmizí za pár dnů. Mizí postupně několik týdnů a možná i měsíců, ale mizí. Minule jsem "to" měla víc než rok. Letos zatím čtyři týdny a nikdo nic neví a nevidí. Zubní pastu mám bez fluoru, séra, krémy používám jako obvykle, jen jsem opět přitvrdila v sebemrskačství a plácám se přes ruce, pokud si je během dne strkám k obličeji. Nevím, proč to dělám, miláček vedle mne to nedělá nikdy....

Našla jsem dnes jeden podrobný článek o perorální dermatitidě. Možná jich tam je víc (tehdy nebylo nic). Ano, je tam popis - rozeznání dermatitidy od akné, a pak léčba, opět hodně obecná: bez fluoru pasty, bez kosmetiky, bez stresu, bez alkoholu, a sám metodou pokus-omyl najít, co pomůže. Ale zásadní věc - nesahat si na pupínky rukama - tam chybí. Tak o tom byl můj článek.