PĚŠINKA A KVĚTÁK

Pěšinku mají holky a květák kluci.

O květáku mluvit nebudu. Už jsem se kdysi o pánských účesech tady bavila a fascinovala mě rozmanitost anglických pojmenování i u malých nuanci v střizích vlasů u chlapců a pánů. A teď například jeden z mých vnuků se pyšní tím, že se vždy nechá hezky ostříhat "na rošťáka". Ovšem to je pojem jen pro děti. (Ostatní vnuci chodí ostříhaní tak normálně. A sluší jim to taky.)

U holek je to jiné. U nich očekávám nějaký vztah ke kráse. Bohužel stejně jako před pár lety se ujaly teplákové oděvy, nyní se i střih (nestřih) - účes coby víla.

To znamená dlouhé rovné (většinou¨) vlasy, rozčísnuté na pěšinku uprostřed.  A to je celé. Vlasy za ušima, před ušima, to už není podstatné. Chybí ofina, většinou chybí í pěkné rozčesání vlasů, často vlasy vidím tak rozmíchané větrem nebo pohodlností, vlastně až takové ucourané... prostě sluší to každé desáté holce. I dámě, protože ¨tento jednoduchý účes nosí i starší ženy.

Chápu, že účes jako měla Bridgitte Bardot v šedesátkách není jednoduchý a dá práci. Takže ho nosily jen některé ženy, které měly čas, peníze a k tomu kvalitu vlasů. Ostatní zůstávaly u kratších střihů vyfoukaných do tvarů, které ženy doma samy  zvládly. Ale dlouhé rovné s pěšinkou uprostřed - to zvládne přeci každá! Po období divných neuspořádaných rozcuchů a drdolů na temeni hlavy je téma "víla". Nelíbí se mi to. Myslím si totiž, že ofiny ženským obličejům prospívají, kdežto rovné dlouhé visící cosi není pro každou. Ale je to dnes uniforma, až jsem překvapená! Uniformitu totiž nemám úplně ráda. Když jsem chodila na základku, byly jsme fakt rozmanitě učesané. Dlouhé, krátké, culíky, ofiny, patky, kudrnaté (třeba díky trvalé), rovné... mikádo a tak.
Ptala jsem se dvanáctileté vnučky, po návštěvě divadla, kde holky baletily, jestli to je nějaký předpis, všechny mít dlouhé vlasy -- prý ne, není to povinnost, ale všechny holky do jedné měly dlouhé vlasy. Jak přes kopírák.

 Já taky nosím delší vlasy bez ofiny s pěšinkou. Ale až poté, co mi vlasy díky prodělaným stresům a díky tomu, čemu nerozumím, prořídly. Ofinu není z čeho vyrobit. Nic jiného učesat NEUMÍM, ale chtěla bych...
Nakonec, pěšinky uprostřed máme i v rodině, že. Já, dcera a snacha (tu sem nedávám, nemá ráda zveřejňování).

A tak jsem jednou šla z horního náměstí na dolní až do kavárny, a cestou jsem pobrala pár fotek (snažila jsem se u focení být neviditelná, no jo, GDPR). Devět z deseti mělo pěšinku.