KDE BYDLÍ SKŘÍTKOVÉ?

Jednoho skřítka máme doma. Koupili jsme ho v OBI asi před třemi lety, přes vánoce bydlel na okně a pak vždy někde v koutě. Po přestěhování do nového bytu má už svoje trvalé místečko, bydlí v růžku v koupelně. Chtěla jsem tam zabudovat do podlahy zarážku na dveře, aby klikou nebouchaly do radiátoru, no a to se jaksi nekonalo... takže náš Skřítek se ujal důstojné funkce a opečovává naši zeď i s radiátorem. Říkáme mu Děda zarážka, myslím, že to dokonce měl na cedulce v obchodě.

Skřítkové určitě existují. V lese, v pohádkách a v bajkách, sem tam i v románech pro dospělé. Miluju  Kukyho a všechny živé bytosti v lese, miluju Ronju - dceru loupežníka a s ní i po-po-potvůrku podivnou. Svěrák skřítky zapasoval do líbezné pohádky Ať žijí duchové. Na ty zlé skřítky nevěřím. A ty hodné jsme měli i doma, dávali jsme jim s vnoučaty piškoty a pokaždé, když kluci přiběhli na návštěvu, honem se běželi podívat, je-li mistička prázdná. Vždycky z ní skoro všechno zmizelo, a když táta řekl, že skřítkové nejsou, opáčila jsem, vrtíc hlavou, ať se zeptají dědy, ten přeci všechno ví. Na zvědavé oči dětí pak odpovídal, no, co kdyby??

Byli jsme pár dní v Hlinsku, třeba zde a zde. Cestou na Devět skal jsme narazili na celé skřítčí sídliště.

Krásná stavení pro skřítky. Stála na cestě "vhodné pro rodiny s dětmi" - podle průvodce v Googlu. A tak mne potěšila, že se o ně musím s vámi podělit!

No a poté už jsme jen došli ke skalám a okružní cestou zpět k autu. Bylo to nádherné! Les má povznášející a uzdravující účinky, Bohu díky.

O úplném závěru cesty hovoří poslední fotka, moje maličkost u krásného houbaře. Můžete si to vzít jako hádanku, kdeže se houbař nachází.