JAKÉ JE TO V KLÁŠTEŘE

Byli jsme v Broumově před pěti lety. Krátce po svatbě, při dovolené cestujíc naší milou republikou. Zajeli jsme i do tohoto výběžku. Přes Náchod, Hronov, Teplice a až do Broumova. Nemohli jsme tehdy najít ubytování, hotel na náměstí byl plný a jinak nic. Jedna žena, kterou jsme potkali u kláštera, nám poradila, dala telefon na svou známou, že prý možná má volný pokoj doma. Měla. Takže bylo kde spát, a v hezkém apartmánu. Klášter a jeho prohlídka se nám líbila, a jediná dobrá restaurace se nacházela v objektu hotelu, jenž náležel Vebě. Číšníci s utěrkou přes předloktí, sako a motýlek, na stolech běloskvoucí ubrusy. Na terásce bylo krásně, léto, teplo, dobré jídlo.

A pak ty výlety do skal, barokní kaple Marie Sněžné na vrcholu Hvězda, cesta po hranicích s Polskem, koupání v Meziměstí. A ještě divadelní představení v Dřevníku.

Letos se nám naskytl pobyt v Broumově na cvičení s jógou. V klášteře. Všechno v klášteře, cvičení, restaurace i ubytování. Měla jsem trochu strach - přece jenom klášterní cely možná budou studené? A koupelna je společná na chodbě...

Bylo to úžasné. Nově zrekonstruované cely pro hotelové účely, koupelna luxusní, chodby a sály impozantní, vše bílé, čisté, rozlehlé, majestátné, tiché..., dobrá snídaně. Tehdy před pěti lety hotel nebyl. Restaurace taky ne. Zato restaurace patřící Vebě je zavřená a číšníci a kuchaři pracují v továrně.

Samozřejmě kromě cvičení, spánku a jídla jsme byli na výletě. V sobotu jsme zašli na vrchol Hvězda, ke kapli,

a v neděli před odjezdem jsme si nenechali ujít možnost komentované prohlídky barokním klášterem a kostelem svatého Vojtěcha, jenž je u nás skvostem rovným italským klášterům a kostelům.

Na fotkách níže: Klášter - staré původní smrkové schodiště, knihovna s knihami třista let starými v původních regálech, krásné poučné fresky pro mnichy na stropě, ručně psaná dvacetikilová kniha.

A kostel. Skříň je v sacristii, stará 300 let a stále používaná. V kostele se mimo jiné našla kopie turínského plátna.

A už jedeme domů. Cestou jsme se zastavili ještě u jednoho architektonického skvostu, u kostela svaté Markéty v Šonově z roku 1730, z architektonického pera mistra Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ano, je to autor Broumovského kláštera, ale také třeba kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.

A ještě ornitologické okénko: dvakrát volavka, tři káně, jedna poštolka, plno sýkorek a jeden rehek. Ten by už měl být v Africe, ale asi stále lítá dostatek much a po zemi lezou broučci. Umí sbírat i semena, ovšem na krmítko nelétá.