JAK TO DOPADLO SE SÝKORKAMI

Na začátku května, snad i trochu dřív, v ptačí budce, kterou mám na okně před sebou, se někdo činí! Neustálé bušení, klepání, lítání sem a tam s plnými zobáčky nějakého mechu. Modřinka. (Podle učených knih hnízdo staví jen samička).

No a pak to bušení ustalo a nedělo se nic, a pak zas začalo poletování tam a sem. Tak jsem správně tušila, že už je vysezeno a mláďata se krmí. Modřinka snese při jednom hnízdění osm vajíček i víc. Byla jsem zvědavá a těšila se na mláďátka. Pak už nic nebylo slyšet, a pak jsem i přestala modřinky vídat. Měla jsem o ně strach. Co se asi stalo?

Dnes, 16.6., jsem se odhodlala budku sundat a vyčistit. Našla jsem spoustu mechu a peří, v dolíčku jedno celé vajíčko (je fakt mrňavé), a jedno malé mrtvé vyschlé opeřené mládě.

Už se nedozvím, jak by zněl celý příběh. Možná sýkorky zdárně vyvedli 4 - 5 mladých, nebo je pobrala straka... Říká se, že se dospělosti dožije tak pět procent mláďat. Hm, ale jsem ráda, že jsem nenašla v hnízdečku osm mrtvolek. Tak jsem to tam zametla a dala zpět na okno, přece mnozí ptáčci hnízdí za rok dvakrát třikrát, třeba ještě někdo u nás najde domov, byť jen na měsíc :)