ČERVENÁ, ORANŽOVÁ, ŽLUTÁ, ZELENÁ, MODRÁ, FIALOVÁ - co to je?

Podotýkám, nejedná se o duhové děti ani o propagaci LGBT.

Dneska to bylo na obloze opravdu vydatně pestré.

Černé podvečerní mraky vystřídaly blesky, poté krupobití, a několikrát se objevila na obloze duha. Jasná, svítivá, dvojitá... Zmizela, a zas se ukázala, celkem šestkrát (zatím, stále se ještě vypíná přes celou oblohu, vidím ji před sebou z okna, když teď píšu). Mám ji jako na dlani.

Pokud někoho zajímá, jak duha vzniká, může fyzikální jevy i různou mytologii duhy studovat na wiki nebo jinde. Dduha bílá, červená, měsíční, převrácená... To nebudu rozebírat. Ale mne vždy duha nadchne a dívám se, fotím (málo úspěšně), pozoruji, dokud nezmizí.

Jako malá jsem se učila v nedělní škole, že duha je znamení smlouvy mezi Bohem a Člověkem, po potopě se ukázala jako výraz slibu, že již nikdy Bůh nesešle takovou spoustu vod na Zemi, aby jí zničil vše živé. Na to si vždy vzpomenu, na Noeho a jeho množství zvířat v arše, na holubici, která přiletěla do archy se snítkou zelené větvičky a pak se víc nevrátila... Holubice je také symbol míru, stejně jako duha.

Pro mne osobně má duha v sobě sílu, právě proto, že mi připomíná skrze svou nádheru a majestát moji malost, moji bezvýznamnost proti celému Vesmíru. Nejsem "pupek světa", duha mne vede do pokory. A zároveň mi odhaluje moji velikost a jedinečnost, to, že mohu být součástí té velkoleposti. Nejsem tedy nicotná, malá a bezvýznamná... Mám obrovskou radost a s duhou se cítím jako bohyně :).

Maluji na hedvábí, a duha byla pro mne již několikrát inspirací k malbě...