KÁNĚ SE STALA PTÁKEM ROKU 2021

Majestátný hnědý dravec, u nějž například krása svatebního letu v páru je dechberoucí.

Ornitologická společnost každý rok vyhlašuje některého ptáka za ptáka roku. Buďto jsou to ptáci opomíjení, často ohrožení nebo vzácní. Káně je běžná, na první pohled se zdá, že ani extra ohrožená, (až na vliv kácení lesů a jedem otrávených hrabošů), náš český obvyklý lesní druh není ani vzácný. Živí se hraboši (proto se jí říkalo "myšilov"), posbírá v nouzi i brouky a žížaly, uloví si menší ptactvo nebo mláďata a nepohrdne mršinou.

Moje první vzpomínka na káni lesní je ze školy. Nevím, jestli to byla čtvrtá nebo pátá třída. Paní (hm, vlastně soudružka) učitelka přinesla do třídy vycpaný model, a o výtvarné výchově jsme káni malovali na čtvrtku. Vodovkami. Ale musela jsem mít i bělobu, neb si pamatuju, jak jsem hezky vymalovala bílá peříčka na bříšku i na letkách. Můj výkres byl nejkrásnější ze všech a dlouho visel na nástěnce.

Před čtyřmi lety jsme se snachou a dětmi pozorovaly dvě káně a jejich souboj se strakami, které si nejspíš hlídaly mláďata ve svém hnízdě. Občas na vycházce vidíme káni, kroužící trychtýřovým způsobem vysoko nad polem a zaslechneme její "mňoukání".

Kdo se o dravce zajímá, může si mnoho informací najít. Je to vskutku zajímavé - jak hnízdí, jak a dlouho krmí mláďata, kolik musí samec ulovit hrabošů denně pro celou rodinu, kam odlétají na zimu ( a sem zas přilétají jiné), jak si označují teritoruim...

A teď trochu do češtiny. To, že je káně rodu ženského podle vzoru růže, asi víme. Ale líbí se mi stará pořekadla -

Chodí jako mokrá káně. (Tradovalo se, že káně pije pouze dešťovou vodu a svým křikem volá déšť. Což není pravda).

Je vyzáblý co hubená suchá káně.

Sedí mu na krku jako káně na mrše.