JÁ A ANGLIČTINA

Snaha naučit se dobře anglicky by tu byla, ale výsledek je mizerný. Ne, nepodceňuji se, jen docela jistě vím, že mám krátkou paměť. K tomu přidám vlastní ostýchavost až bázlivost, a je nasnadě, že anglicky stále nemluvím. 

Kdysi jsem si dala za cíl - všichni říkají, jak je motivace důležitá - že chci anglicky zpívat. To se podařilo. Dokonce anglické texty zpívám s porozuměním textu. Vidím to jako ohromně důležité, neb nejsem papoušek, ale myslící bytost, k tomu navíc v písních stále poněkud upřednostňuji text nad melodii (mohli bychom zavést diskusi, ale patřila by do jiného oddělení).

Dalším cílem mého studia je - přirozeně - domluvit se. Největší příležitost jsem měla loni v Itálii, kdy jsem se na své vycházce potkala s Virginií, nějak jsme se daly do řeči a celou druhou půlku vycházky (asi 3km) jsme hovořily anglicky a pak naše seznámení i rozloučení završily společným obědem v restauraci. Fakt jsem se opotila, nebylo kam se otočit pro pomoc. Virginia byla ke mně velmi tolerantní, důvtipná, a navíc její rodný jazyk byl, pokud si pamatuji, nizozemština. Jak známo, s nerodilým mluvčím se domluvíte líp než s Angličanem či Američanem.

Přišlo na řadu DUOLINGO. Věděla jsem o něm, o té milé zelené sovičce stále se vtírající na mobilu do popředí, dokonce jsem se před lety zaregistrovala. Ale studovat s ní jsem nezačala. Až pak předloni během jednoho týdne mne dvě osoby nadšeně líčily, jaká je to suprová aplikace. Protože obě holky mám ráda a jsou vzdělané a chytré, tak jsem si appku znovu stáhla, zaplatila (já totiž nekamarádím s všudypřítomnými reklamami), a začala studovat. Prvních pár lekcí jsem přeskákala a pak už vše nabralo svůj řád. 

Tady je výsledek:

Jsem nejspíš soutěživá (tady na mobilu je soutěžení jen virtuální, s neznámými lidmi, a já si vytrvalost dokazuji sama sobě). Proto ta výdrž!

Stále anglicky nemluvím (jen zpívám), ale již lépe rozumím, a to se taky počítá!!

Už je půlka ledna, stále jsem ani jeden den nevynechala, mohu být na sebe pyšná. Můj učitel angličtiny mi Dua schvaluje a k ročnímu přehledu mi pogratuloval. Dnes mám 442 dnů a není důvod s Duem končit. Hlavní hrdiny už docela znám, nejvíc rozumím (jejich výslovnosti) Lucy a Oscarovi, nejmíň holce Zari a někdy Bea taky v řeči spěchá... A Eddy, to je případ!!! Takovýho chlapa potkat, hm, nebyl by to můj sen!