17 japonských povídek

Často si půjčuji v knihovně knížky. Obvykle chodím do stejných regálů pro to "svoje" čtení, někdy hledám něco konkrétního na doporučení druhých, a někdy sáhnu po jedné z knížek, které jsou vystavené u vchodu na stolku. Nevím, podle jakého klíče se na stůl knížky vybírají, ale vždy se mi to vyplatilo.

Tentokrát jsem sáhla po povídkách o atomovém výbuchu v Japonsku na konci války. Řekla jsem si, měla bych o té události vědět něco víc, nejen to, co nás učili v branné výchově na základce. Povídkový formát při takto truchlivém tématu zvládnu snáz než dlouhý román, a taky snáz případně knihu zavřu a zas vrátím.

Knížka je souborem povídek japonských spisovatelů. Většina z nich výbuch zažila, ale buďto byli někde "za betonem" nebo dál od epicentra, a nálet přežili. Na několik let....

Prvním autorem v knize je Tamiki Hara, tehdy čtyřicetiletý básník. Jemný, citlivý muž, kterého prožitek bomby docela změnil a nikdy se nevymanil z deprese. Píše zcela realisticky, zdržuje se komentářů či hodnocení oné události. Ukončil své bytí sebevraždou, stejně tak i jeho manželka, nedokázali se ze svých otřesů vzpamatovat. Syrový dokument o ničivé síle atomové bomby jeho i dalších autorů je velice bolestný.

Další autoři zažili výbuch ve vém mládí, čtrnáctiletí, patnáctiletí. Ti píší o svých rodinách, o kamarádech, které ztratili... Zde mne nejvíce oslovila povídka "Dva náhrobky". Tito lidé vykreslují bytí mezi životem a smrtí, vykreslují, jak vypadá atomová nemoc v prvních dnech, obvykle končící rychlou a bolestnou smrtí, jak se nemoc plíživě začne projevovat i u zdánlivě zdravých lidí...

V knížce jsou i autoři, kteří osobně nukleární výbuch nezažili. Tím získávají, možná, objektivnější pohled a nemají onu zátěž minulosti.

V předmluvě Óe píše: ... povídky v knize zařazené nejsou pouhými literárními výtvory založenými na pohledu do minulosti, na událostech v Hirošimě a Nagasaki v létě 1945. Jsou zároveň velmi významnými nástroji k zamyšlení nad současným světem, nad kterým visí děsivá hrozba vyvinutých nukleárních arzenálů...

Tamiki Hara
Jóko Óta
Sankiči Tóge
Hirojuki Agawa
Kacuzó Oda
Jošihisa Kacura
Kjóko Hajaši
Micuharu Inoue
Ineko Sata
Masuji Ibuse

U nás vyšlo v roce 1966.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Památníky obětem: